Archiv rubriky: Fejetony

Usrkávám druhou sklenku vinného střiku s hlavou skloněnou nad morfologií. Spíš pro ten pocit, že na to úplně nekašlu, než že bych se ještě nějak učila. Zkouška mě čeká za zhruba dva dny a moje myšlenky se ubírají úplně jiným směrem. Po dokončení studia ze mě pravděpodobně nebude akademický přeborník na psaní velkých a malých písmen, dokonce ani mistr světa v plavání pod ledem. Dost možná ze mě bude alkoholik. Ale spokojený alkoholik.

Pocit na zvracení je snad konečně pryč, a tak se s Vámi mohu podělit o své koloběžné začátky (a konce?). Bylo nebylo, rodinný příslušník se rozhodl, že ideálním prostředkem na zimní dopravu do práce je koloběžka. Na Štědrý den jsme ji tedy pořídili, a v květnu konečně sestavili. Nadšení nehynoucí bylo projeveno na všech stranách, stroj je to krásný. Ale…

Vsadím se, že ten pocit znáte také. Někdo vám něco vysvětluje, vy posloucháte a v hlavě slyšíte šumění, nebo ještě lépe – vůbec nic. Ačkoliv burcujete mozkové buňky k nějaké aktivitě, nemáte nejmenší tušení, o čem ten člověk vlastně mluví. O to horší je to pocit, když víte, že toho brzy budete šeredně litovat. Klasická situace, se kterou se setkáte nejčastěji na vysoké škole. Dříve nebo později přijde hodina, ze které půjdete s pocitem naprosto ztraceného času.