eu_batb_flex-hero_header_r_430eac8d

Recyklace v Disney kabátě aneb Kde je zvíře?

Když se mě vyučující v angličtině zeptala, zda jdu na film Kráska a zvíře poprvé, nechápala jsem. Proč bych měla chodit na film, navíc na pohádku, vícekrát? Ukázalo se, že pro některé je to až takový zážitek, že si jej rádi znovu zopakují ve velkém stylu. Nu proč ne, každý máme jiný vkus. Pokud mám být upřímná hned na začátku, vybrali jsme tento film, protože jinak by nám propadnul volný lístek a my chtěli vidět nějakou oddechovku. Klapka, jedem.

Logan

Zatni drápy!

Na plátně se objeví typické logo Marvelu a polovina sálu se zhluboka nadechne. Ostatně jako skoro pokaždé, když Marvel představí další film ze svého universa. Což, buďme k sobě upřímní, je poslední dobou poměrně častý jev. Není to však na škodu, sama to tak aspoň nevnímám. Jsem milovníkem marvelovského universa, které mi narozdíl od DC, naprosto přirostlo k srdci. Je to spousta let, kdy jsem poprvé viděla X-men. A od té doby jsem všechny jejich filmy viděla ještě mnohokrát. Do Logana jsem zamilovala na úplném začátku. A všechno hezké musí jednou skončit. 

study-1968077_1920

Na západ a do pekla

Na katedře Politologie a Evropských studií na Univerzitě Palackého nastoupil zajímavý trend. Vzhledem k tomu, že dle vyučujících studenti často tráví přednášky na sociálních sítích, bylo rozhodnuto, že nástupem letního semestru dojde k zákazu používání elektronických zařízení během vyučování. Pomineme-li skutečnost, že student vysoké školy je dospělý člověk, zodpovědný za své vzdělávání a vlastní život, a má s ním tak být jednáno, patří podobná opatření spíše na školy základní. Vedení katedry se rozhodlo plošně trestat i ty, kteří jsou zvyklí vést si poznámky elektronicky a na sociálních sítích čas netráví. Ukázková presumpce viny.  Třeba když pěkně poprosí, dostanou výjimku.

 

pexels-photo-167682

Ticho, prosím!

Na světě existují dva typy lidí… a následuje informace o tom, z které strany jí kdo banán, nebo podobná hovadina (Mimochodem, tušili jste, že o tom existuje celá stránka? No vážně – koukejte). Svůj článek teď začnu stejně. Existují dva typy lidí – takoví, které přítomnost ostatních nabíjí pozitivní energií, a takoví, které to vysává. A také spousta jiných typů, jako ti, kteří se cítí ve společnosti komfortně jen občas, nebo takoví, kteří občas vyhledávají ticho. Systematizaci s radostí přenechám někomu jinému. Pravdou je, že pro většinu z nás začíná nový semestr, a na rozdíl od ostatních se na něj nijak netěším. 

Jak si vybrat správný obor?

Začal únor, měsíc, kdy se uzavírají přihlášky na většinu vysokých škol. Někteří lidé už odmalička vědí, co chtějí v životě dělat a cílevědomě si za tím jdou. Jiní naopak stále tápou s nejasnou vidinou vlastní budoucnosti. Oborů na výběr je velké množství a není právě jednoduché se v nich vyznat. Přesto se jedná o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí pro vlastní budoucnost. Vzhledem k tomu, že „správnou“ volbu jsem trefila defakto až na potřetí, jsem se rozhodla sepsat pár tipů, podle čeho se rozhodovat. Třeba vám to trochu pomůže.

DSC_2997

1000+ dálkového studia

S tím tisícem to trochu přeháním, ale je naprostou pravdou, že kdyby se mi naskytla volba, asi bych nikdy nenastoupila do denního vysokoškolského studia. Vyjadřovat se dnes budu hlavně k jednomu tématu. A to s jistým nadhledem, trochou ironie a špetkou sarkasmu. Přeci jen, ani škola nejde brát tak vážně, no ne? 

Na dálkovém studium bych s radostí nastoupila nejen kvůli roztříštěnému rozvrhu, časové neúspornosti  a zbytečnosti několika hodin, jejichž výuku stejně musím dohánět doma, ať už se účastním, či nikoliv. Smutnou pravdou je, že zkrátka nerada jednám s titulovanými lidmi. Až na pár výjimek totiž vyžadují speciální zacházení, které se mi nejen příčí, ale připadá mi i zbytečné.