Archiv rubriky: Všehochuť

Každý máme nějaké svoje podivnosti, rituály a zvyky, nad kterými ostatní kroutí hlavou. Ať už se jedná o úplné banality, které kdo sotva postřehne, až po velké závislosti a nutkání, od kterých si zkrátka nemůžeme pomoci, a kterých se nedokážeme vzdát. A proč se jich také vzdávat, vždyť ta rozmanitost lidských povah a chování je naprosto fascinující. Jakými podivnostmi disponuje má osoba? No, pojďte se na to podívat.

Kdo si hraje, nezlobí. Ani já nejsem výjimkou. Přestože nejsem ve světě pc her nováčkem, nejsem ani závislákem, který sedí u hraní hodiny denně. Pokud pominu ono bláznovství okolo Don’t Starve, tehdy to opravdu hodiny byly. Ale zpět k tématu dnešního článku. Občas nezaškodí, zahrát si nějakou tu klidnou oddechovku, která člověka vytrhne z přediva osudu. Kdo by se nechtěl stát aspoň na chvíli rytířem, hrdinou, elfem, obrem nebo automobilovým závodníkem? Tentokrát se však podíváme na trochu jiné farmaření.

Když se mě vyučující v angličtině zeptala, zda jdu na film Kráska a zvíře poprvé, nechápala jsem. Proč bych měla chodit na film, navíc na pohádku, vícekrát? Ukázalo se, že pro některé je to až takový zážitek, že si jej rádi znovu zopakují ve velkém stylu. Nu proč ne, každý máme jiný vkus. Pokud mám být upřímná hned na začátku, vybrali jsme tento film, protože jinak by nám propadnul volný lístek a my chtěli vidět nějakou oddechovku. Klapka, jedem.

Na plátně se objeví typické logo Marvelu a polovina sálu se zhluboka nadechne. Ostatně jako skoro pokaždé, když Marvel představí další film ze svého universa. Což, buďme k sobě upřímní, je poslední dobou poměrně častý jev. Není to však na škodu, sama to tak aspoň nevnímám. Jsem milovníkem marvelovského universa, které mi narozdíl od DC, naprosto přirostlo k srdci. Je to spousta let, kdy jsem poprvé viděla X-men. A od té doby jsem všechny jejich filmy viděla ještě mnohokrát. Do Logana jsem zamilovala na úplném začátku. A všechno hezké musí jednou skončit.