IMG_20170608_192710

S odřenýma ušima!

Půlnoc dávno minula, blíží se čtvrtá ranní. Než si půjdu lehnout, zbývá mi ještě 6 otázek. O čem bylo předchozích dvacet, nemám nejmenší tušení. V hlavě mi zůstaly akorát základní okolnosti a sem tam nějaká ne zcela použitelná poznámka. Zkoušku z historie poválečného Československa bych pravděpodobně udělala hravě. Zkoušku z poválečné literatury? Ničevó! Je to paradox, když knihomol ze srdce nenávidí literaturu, že?

 

wp_20140208_009

Zpověď budoucího alkoholika.

Usrkávám druhou sklenku vinného střiku s hlavou skloněnou nad morfologií. Spíš pro ten pocit, že na to úplně nekašlu, než že bych se ještě nějak učila. Zkouška mě čeká za zhruba dva dny a moje myšlenky se ubírají úplně jiným směrem. Po dokončení studia ze mě pravděpodobně nebude akademický přeborník na psaní velkých a malých písmen, dokonce ani mistr světa v plavání pod ledem. Dost možná ze mě bude alkoholik. Ale spokojený alkoholik.

books-2158773_1920

Hledat objektivitu za zavřenými dveřmi.

S testy, ať už závěrečnými nebo průběžnými, jsem si nikdy nelámala hlavu. Brala jsem to, jak to leží a beží. Vždy jsem se připravovala, a když to náhodou nevyšlo, připravila jsem se příště lépe. Jakmile ale došlo na ústní, stal se ze mě panický uzlíček nervů, který koktal páté přes deváté, a to, co uměl, neuměl prodat ani za pětník. Ač byla příprava sebelepší, stačil jeden upřený pohled zkoušejícího, a já zapomněla i vlastní jméno. Ráda bych řekla, že od těch dob se mnoho změnilo. Nezměnilo.

study-1968077_1920

Na západ a do pekla

Na katedře Politologie a Evropských studií na Univerzitě Palackého nastoupil zajímavý trend. Vzhledem k tomu, že dle vyučujících studenti často tráví přednášky na sociálních sítích, bylo rozhodnuto, že nástupem letního semestru dojde k zákazu používání elektronických zařízení během vyučování. Pomineme-li skutečnost, že student vysoké školy je dospělý člověk, zodpovědný za své vzdělávání a vlastní život, a má s ním tak být jednáno, patří podobná opatření spíše na školy základní. Vedení katedry se rozhodlo plošně trestat i ty, kteří jsou zvyklí vést si poznámky elektronicky a na sociálních sítích čas netráví. Ukázková presumpce viny.  Třeba když pěkně poprosí, dostanou výjimku.

 

Jak si vybrat správný obor?

Začal únor, měsíc, kdy se uzavírají přihlášky na většinu vysokých škol. Někteří lidé už odmalička vědí, co chtějí v životě dělat a cílevědomě si za tím jdou. Jiní naopak stále tápou s nejasnou vidinou vlastní budoucnosti. Oborů na výběr je velké množství a není právě jednoduché se v nich vyznat. Přesto se jedná o jedno z nejdůležitějších rozhodnutí pro vlastní budoucnost. Vzhledem k tomu, že „správnou“ volbu jsem trefila defakto až na potřetí, jsem se rozhodla sepsat pár tipů, podle čeho se rozhodovat. Třeba vám to trochu pomůže.

DSC_2997

1000+ dálkového studia

S tím tisícem to trochu přeháním, ale je naprostou pravdou, že kdyby se mi naskytla volba, asi bych nikdy nenastoupila do denního vysokoškolského studia. Vyjadřovat se dnes budu hlavně k jednomu tématu. A to s jistým nadhledem, trochou ironie a špetkou sarkasmu. Přeci jen, ani škola nejde brát tak vážně, no ne? 

Na dálkovém studium bych s radostí nastoupila nejen kvůli roztříštěnému rozvrhu, časové neúspornosti  a zbytečnosti několika hodin, jejichž výuku stejně musím dohánět doma, ať už se účastním, či nikoliv. Smutnou pravdou je, že zkrátka nerada jednám s titulovanými lidmi. Až na pár výjimek totiž vyžadují speciální zacházení, které se mi nejen příčí, ale připadá mi i zbytečné.