Dánský recept na spokojený život. To je hygge, velevážení!

Hygge. Hooga. Hýg. Dánské slovo, které se v posledních měsících skloňuje na každém kroku. Čert ví, jak se to slovo vlastně čte a nutno říct, že to dle mého ani není důležité. Kniha o dánském způsobu života vpadla na světový trh, aby otřásla představami o útulnosti, pohodlnosti a klidném životě. Mnohé recenze ji odsuzují jako počin, který nepřináší nic nového. Všichni přece vědí, že si mají hodit nohy hore, dát si kafe a hrát si s kamarády. Možná to všichni vědí, ale rozhodně není na škodu to občas zopakovat. Nejen proto, že na to často zapomínáme a pro všechny povinnosti a práci nemáme čas udělat něco jen pro sebe.

Knihu Hygge jsem si málem vůbec nekoupila. I když jsem po ní koukala dlouhou dobu, brzy mě odradily poměrně negativní recenze, které ji označovaly takřka za zbytečnou a nicneříkající. Původní nadšení ochladlo a já se rozhodla, že si ji raději půjčím v knihovně. Zařadila jsem se na seznam čekatelů, který čítal něco přes 40 požadavků. Střízlivý odhad napovídal, že při nejlepším tempu si ji přečtu za pár let. Pak jsem na ni zapomněla.

Ale nebyl by to Dobrovský, aby mě nepřitáhl na nějakou slevovou akci, kvůli které jsem si přišla pro jednu jedinou knihu – Danse Macabre od Kinga. Ovšem chyba lávky. Hygge tam na mě čekalo u uličky, úhledně srovnané do komínků. Ve chvíli, kdy jsem vzala tuhle knihu do rukou, už jsem věděla, že si ji odnesu domů. Ta obálka na mě ono hygge i dýchala. Obálka, formát a design Hygge mi přijdou naprosto geniální.

To pravé Dánsko? Svíčky, teplo rodinného krbu a sladkosti.

Pokud někdo čeká univerzální recept na štěstí, pak bude pravděpodobně zklamán. Nejspíš i proto, že žádný takový recept neexistuje. Jako sonda do života obyčejných Dánů však Hygge od Meika Wikinga funguje perfektně. V rychlém sledu se čtenář dozví, co Dánové ve volném čase dělají, jak se oblékají a co jedí. A proč je to vlastně dělá šťastnými. Samozřejmě nelze opomenout svíčky. Dánové milují svíčky. Fanaticky.

Kde hledat recept na štěstí? Leda sami v sobě.

Kromě drobných zajímavostí nejen z Dánska, ale i ze světa, je kniha nabytá především atmosférou. Atmosférou praskajícího krbu, mihotání svíček, teplých nápojů, huňatých svetrů a přátelských setkání. Není to návod. Problém není v knize, ale v tom, co od ní čtenáři očekávají. Přistupovala jsem k ní jako k příjemnému čtení, které mi přiblížilo, jaký životní styl je tradiční pro většinu skandinávských zemí.

Z této knihy jsem si odnesla především vědomí, že spěch a stres nemusí být globálním problémem, kterému se musí každý přizpůsobit. Možná jsem objevila Ameriku, ale když se na člověka řítí bakalářka, státnice, semestrálky, referáty a k tomu má na bedrech tři zaměstnavatele, snadno zapomene, že má občas zastavit a prostě to hodit za hlavu. Čtení Hygge pohladilo mé pošramocené nervy a trochu zmírnilo třes v mých rukou. Pro někoho je to možná málo, pro mě je to přesně to, co jsem po přečtení mnoha nesrozumitelných českých klasik potřebovala.

 

Tags: No tags

Napsat komentář