DSC_0669

Jako každý rok jsem se i letos vydala očuchat všechny omamné exotické vůně. Řeč je samozřejmě o dost známé výstavě Flora Olomouc, která se koná třikrát ročně, a pokaždé nabídne trochu jiný design, jiné rostliny a jiné zboží. Z hlediska vizuální stránky je nekrásnější jarní etapa, která nabídne nejvíce barev a vůní, letní etapa se jí však často lepí na paty. Bylo to tak i letos?

 

Pokud mám být hned zkraje upřímná, tak letošní letní ročník mě nezaujal tolik, jako ty předchozí. Výstava v pavilonu A mi z nějakého důvodu přišla příliš chudá, nenapaditá, místy jako by ji někdo dělal na poslední chvíli. Byla to velká změna oproti loňsku, kdy bych naopak řekla, že byla výstava až přeplácaná a naditá k prasknutí. Ani hlavní design sálu mě moc nezaujal, těžko jsem tam hledala nějaké sjednocující téma, které by vyvolalo onen „wow efekt“. Květiny byly samozřejmě nádherné, ale no…už jsem to přece viděla. Kouzlo Flory tkví především v originalitě a nápaditosti, která dokáže každý rok naservírovat ty stejné květiny jako rok předchozí, ale s novým nápadem. A právě ten nový nápad a dechberoucí aranžmá se letos nekonaly. Alespoň pro mě ne. Možná právě proto jsem letos neudělala ani tolik fotografií, jako každý předchozí rok.

 

Ovšem, tušili jste, že existuje tolik druhů rajčat? Rajčata mám vážně ráda, hlavně ty domácí dozrálá, ne ta zelená ze supermarketu, takže mě upřímně překvapilo tohle rajčatové aranžmá. Lečo!

 

Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla Floru navštívit, byla i přítomnost výstavy týkající se terakotové armády. Člověk něco takového nevidí každý den, takže jsem využila příležitosti a v pavilonu D jsem se ponořila do staré Číny, přesněji mezi hliněné vojáky z mauzolea prvního vládce z dynastie Čchin. Jedná se samozřejmě o repliky, celá výstava je totiž putovní. Terakotových vojáků nebylo velké množství, ale pro ilustraci určitě postačí. Celá výstava samozřejmě byla doplněna velkým množstvím textových informací a projekčním plátnem, kde běžel tématický dokument. Sama jsem však výstavu jen proběhla, jelikož velké množství lidí, dusno, vedro a puch mi zkrátka nedělají dobře. V klimatizované hale bych si pravděpodobně užila výstavu více, ale i tak jsem ráda, že jsem si mohla aspoň některé sochy prohlédnout zblízka.

 

Když to vezmu kolem a kolem, tak mě letošní letní etapa spíše zklamala. Jsem zvyklá na vyšší úroveň, propracovanější design a aranžmá hlavního sálu. Za ty roky, kdy pravidelně navštěvuji všechny etapy, jsem viděla mnoho skvělých návrhů, vedle kterých ten letošní zkrátka bledne a ztrácí na exkluzivitě.

,

Byli jste letos na Letní floře? Líbila se vám, či nikoliv? Podělte se se mnou 🙂

Tags: No tags

2 komentáře

Napsat komentář