crash-bandicoot-n-sane-trilogy-screen-04-us-03dec16

Nostalgie se zmutovaným vačnatcem

„Statečný obratný zmutovaný vačnatec“. Přesně tak definuje Crashe Bandicoot česká Wikipedie. On je přitom mnohem víc. V tomhle oranžovém, jojomilujícím prapodivném tvorovi se snoubí instantní nostalgie  s psychickým vyčerpáním a nervydrásajícím vztekem. Možná právě proto se společnost Vicarious Visions rozhodla, že jej přivede po tolika letech zpět. Kdo má to štěstí a pamatuje si ještě dobu, kdy světu vládl PlayStation 1, nepotřebuje tohoto hopsavého bastarda představovat, ten zbytek má možnost nakouknout do jeho podivného světa.

 

Společnost VV vsadila na riskantní kartu a přivedla Crashe zpět k životu po více jak 20 letech od jeho prvního vydání. A nejen, že jej přivedli zpět, oni jej doslova reinkarnovali v tu samou bytost, se kterou leckteré, dnes již dospělé, dítě strávilo kus života. Kompletní crashovskou trilogii tak nacpali na jeden disk a vyslali do světa PlayStation 4 s nadějí, že ty dávno odrostlé děti neodolají volání dávného dětství a skočí po liškopsokojotovi stejně, jako před těmi dvaceti lety. Překvapení se nekoná, opravdu to zafungovalo.

 

Přestože nás už na začátku nevítá slogan Naughty Dog (který si všichni, co jsme hráli starého Crashe, pamatujeme, viďte?), zbývající herní zážitek se v mnohém neliší. Kromě Crashe tak dostáváme do společnosti všechny staré známé, ať už jde o jeho sestru Coco, šíleného vědce Neo Cortexe či dvojici Aku Aku a Uka Uka. Výhodou však může být možnost hrát všechny levely za Crashovu sestru Coco, což v originálu možné nebylo. Já ovšem zůstávám věrná originálnímu zážitku.  Zkrátka a dobře, proč zevrubně popisovat něco, co se takřka nezměnilo? A pokud Crashe neznáte vůbec, pro představu postačí nějaké youtube video.

 

 

Změny dosáhla hlavně grafika. Remasterovaná verze je samozřejmě uhlazenější a plynulejší, než tomu bylo u starých dílů. Pokud však očekáváte výrazné designové změny, pak vás musím zklamat. Pořád je to Crash, jak ho známe. Co neposoudím, ale dle ohlasů mohu odsouhlasit, je, že drobné změny se odehrály i v hratelnosti. Tam, kde se Crash dříve v pohodě udržel, teď klouže a padá. Pokud se vám už tehdy zdál Crash obtížný, pak vězte, že zde budete mít tendence rozkousat ovladač. A to jsem osobně vyzkoušela jen pár levelů z jedničky a radši se držím své oblíbené trojky, na kterou jsem zvyklá.

 

www.playstation.com

 

Na druhou stranu, pozorovat partnera, jak po 150. padá na stejném místě, na krku mu nabíhá žíla a vypadá, že ten ovladač rozetne o protější zeď, je poměrně komické. Ne nadarmo spousta lidí varuje před koupí této hry, protože šance, že vaše ovladače přežijí déle než několik dní, je mizivá. Tahle hra umí být velmi nervydrásající a cholerikům bych jí výrazně nedoporučila. I když jsme věděli, do čeho jdeme, tak občas potřebujeme hodně sebeovládání, abychom kvůli tomu otravnýmu bastardovi neprohodili ovladače televizí.

 

A o co, že tam tedy jde? Každý level je složený z nejrůznějších pastí, poskoků, výskoků, rotačáků, krabic s jablky, životy i dynamitem. Cílem je přežít až do konce, získat krystal a dokončit level se zbytky hrdosti. Pokud se podaří sebrat všechny krabice, dostanete navíc bonusový krystal. A pokud zvládnete celý level ještě v perfektním čase, získáte další krystal. Aby to nebylo moc jednoduché, tak se vás snaží sežrat masožravé kytky, útočí na vás želvy a žáby, navíc to klouže, houpe nebo vám mizí země pod nohama. Zkrátka spousta způsobů, jak přijít o příčetnost a dohnat se k předčasnému infarktu.

 

Rozumní lidé odloží ovladač zhruba po hodince utrpení. Sebetrýznitelé to vydrží i několik hodin. Já patřím do skupiny jedna. Přítel do skupiny dvě. Vliv této hry na naše psychické zdraví budu pečlivě dokumentovat.

 

Taky toho kojotopsa žerete?

Napsat komentář