Mafalda vznikla jako smělý projekt jedné blogerky, která se nemohla chlubit počtem pravidelných čtenářů ani milióny zobrazení za měsíc. Vznikla především z lásky ke psaní, čtení či plánování. A také jako možnost naučit se něco nového, jako je práce s wordpressem (ať už se jedná o naprosté základní věci, jako je pořízení vlastní domény a webhostingu, až po malé krůčky v úpravě CSS). Nejedná se o blog, který by měl trhat rekordy v návštěvnosti, ale je a bude opečováván s láskou a pečlivostí, jaké jsem jen schopna.

Zrod této stránky nebyl jednoduchý. Přestože jsem tuto myšlenku a koncept nosila v hlavě už nějakou dobu, když přišlo na realizaci, našla se spousta minoritních problémů, které bylo třeba vyřešit. Jednou podstatnou obtíží bylo už vymýšlení názvu. Nezávisle na podrobování se brainstormingu, či vyskakování na rodinné příslušníky s výkřiky „Řekni jméno!“ se mi nedařilo přijít na nic kloudného. Dříve používané názvy byly moc krkolomné, těžko zapamatovatelné nebo málo univerzální. Mafalda se zrodila úplnou náhodou jednoho mrazivého večera. Ze zoufalství jsem začala projíždět postavy z oblíbených knih, abych načerpala trochu inspirace. A tam jsem ji našla. Mafalda je jméno buclaté a veselé, vřelé a přátelské. Je jako jméno pro welsh corgiho. A po krátké konzultaci jsem usoudila, že splňuje i podmínku zapamatovatelnosti a jednoduchosti. Mafaldo, vítej na světě!

Mafalda je blog o knihách, přestože sama říkám, že nepíšu recenze. Recenze je složitý útvar literární kritiky, na který se necítím dosti erudovaná. Píšu spíše dojmy a poznatky. Krátké a výstižné, akorát ke kávě.

Mafalda je blog o plánování, přestože jsem chaotik, který věčně něco hledá a neustále na něco zapomíná. Přesto si vedu poměrně barevný diář, a žádné papírnictví přede mnou není v bezpečí. Snažím se přinášet nejen fotky svých výtvorů, které mnohdy připomínají výtvarné práce slepého dítěte předškolního věku se zlomenýma rukama, ale také praktické tipy, které by se mohly někomu hodit.

V neposlední řadě je Mafalda blog o studiu. Z prostého důvodu – studuji. Ne ze všeho jsem na větvi, a ráda se do některých témat opírám, když mám pocit, že jsou přehlížena. A studium je také mnohdy zdrojem mých krátkých fejetonů, vznikajících z nervydrásající frustrace z nejobyčejnějších věcí jako jsou antistresové omalovánky či veřejné záchodky.

Budu ráda, když se sem budete rádi vracet, případně zanecháte nějaký komentář 🙂