Z korporátní kanceláře rovnou na farmu. Vítejte ve Stardew Valley!

Z korporátní kanceláře rovnou na farmu. Vítejte ve Stardew Valley!

Kdo si hraje, nezlobí. Ani já nejsem výjimkou. Přestože nejsem ve světě pc her nováčkem, nejsem ani závislákem, který sedí u hraní hodiny denně. Pokud pominu ono bláznovství okolo Don’t Starve, tehdy to opravdu hodiny byly. Ale zpět k tématu dnešního článku. Občas nezaškodí, zahrát si nějakou tu klidnou oddechovku, která člověka vytrhne z přediva osudu. Kdo by se nechtěl stát aspoň na chvíli rytířem, hrdinou, elfem, obrem nebo automobilovým závodníkem? Tentokrát se však podíváme na trochu jiné farmaření.

 

Po spuštění Stardew Valley se ocitám v korporátní kanceláři. Desítky kójí, ve kterých sedí pracovníci, co bez ustání datlují do počítače. Hodiny na stěně neúnavně odtikávají dlouhé minuty a já cítím touhu po změně. A tak se vydávám do neznáma. Ani ne za pár minut se ocitám v malebném městečku, kde na mě čeká stará bouda, co se má stát mým domovem. Místo udržované farmy stojím mezi kamením a vysokou trávou na zanedbaném pozemku. Ale chtěla jsem změnu, tak hurá do práce!

 

Na začátku hry si volím, jak bude má postava vypadat. Né, že by na tom záleželo. Retro grafika povoluje jen základní úpravy, takže hodiny strávené při úpravě obočí ve stylu Sims 4 si můžu odpustit. Naklikám si nějaké vlasy, oblečení, zvolím jméno a vyberu oblíbené zvíře. Nečekejte velkou variantnost, v tomto bodu volím pouze mezi kočkou a psem. A kdo by si vybral kočku, když může mít psa! Klikám na OK a spěchám do hry, od které očekávám, že bude něčím víc, než jen další variantou Farmville či BigFarm.

 

 

V první chvíli se snažím zorientovat v ovládání. Nejde o nic složitého, ovládání je opravdu primitivní. Vyhovuje mi, když nemusím studovat obsáhlé manuály o tom, zda daný úkon provedu kombinací čtyř nebo dvanácti kláves za rituálního zaříkávání. Tady si vystačím jen s myší a základními klávesami. Pohyb postavičky po plánku se ovládá pomocí standartní kombinace kláves W+A+S+D. Úkony provádím pomocí klikání myši. Žádná velká věda. Ideální pro člověka, jako jsem já, který chce hlavně rychle hrát.

 

A co to vlastně mohu pomocí těch kliků a dvojkliků dělat? Překvapivě spoustu věcí. Není to totiž jen farmářská hra, je to komplexní dávka všemožných aktivit a interakcí, které si jen lze představit. Namátkou – farmaření, sázení, kosení trávy, sekání dříví, rybaření, sbírání surovin, nakupování, objevování atd atd. Ve městečku je totiž spousta míst, které musím navštívit, spousta obyvatel, se kterými si musím vybudovat vztah, spousta artefaktů k nalezení a mnoho dalšího.

 

 

A pokud si myslíte, že jediné, co tu jde dělat je sázet, sklízet a budovat farmu, pak jste na omylu. Ještě totiž nevíte o tom dole, plném slizkých potvor, které stojí mezi mnou a získáním mědi, drahých kamenů a artefaktů. Vytahuji meč a vydávám se vstříc dobrodružství, jaké bych u farmářské hry vážně nečekala. Tasím svůj rezavý meč, který jsem dostala darem od místního dobrodruha, a kosím s ním jednu potvůrku za druhou. Docházím k poznání, že prohledání dolu nebude otázka pár minut. Místo původně očekávaných pár pater zjišťuji, že jich hra nabízí 120. 120 úrovní! No kdo by to čekal! Ještěže je tu ten výtah.

 

 

Den v SV utíká rychle. Než se namanu začíná se stmívat a mně dochází energie. Jdu do postele, abych ráno vyskočila na nohy a začala celý koloběh znovu – zalít, sklidit, prodat, vydat se vstříc dobrodružství. Tolik činností, tolik možností, a tak málo času! Dny utíkají rychle, a já musím pečlivě zvážit, co budu dělat dřív. Nechám za první peníze postavit budovu pro zvířata? Nebo snad stáje? Vylepším si dům? Nebo opravím ten podivný most do nikam? Nevím, co dřív.

 

 

Samozřejmě, že také mohu vyrábět nejrůznější pomůcky nebo vylepšovat ty stávající. Počínaje hnojivem, přes pec na měděnou rudu až po kdo ví co. Základem je dostatek surovin, které jsou k výrobě nezbytně třeba. Když dám dohromady vše, co potřebuji, nic mi nebrání ve vylepšování svého obydlí či pracovních postupů. A co nezvládnu sama, na to si mohu někoho najmout. Možnosti jsou takřka neomezené. A jak ubíhá čas, mění se i roční období, počasí a akce v městečku. Každé období s sebou nese něco jiného, nudit se nestíhám.

 

 

Celou hrou mě, krom retro roztomilé grafiky, provází i příjemná relaxační hudba. Jedná se o nevtíravé melodie, které se k tomuto typu hry ideálně hodí. A když by mi náhodou lezla na nervy, můžu ji bez problémů vypnout.

Jedinou nevýhodou, kterou jsem shledala, je nemožnost hru kdykoliv uložit. To tu zkrátka neexistuje, Hra se ukládá, kdykoliv jdete spát, tedy po jednotlivých dnech. Na druhou stranu, den netrvá tak dlouho, aby to něčemu vadilo. Jen vždy bojuju s nutkáním, zahrát si ještě jeden den. No když už jsem přece vzhůru…

 

Suma sumárum:

  • Retro grafika
  • Příjemná hudba
  • Jednoduché ovládání
  • Skvělá hratelnost
  • Velké množství obsahu
  • Spousta činností
  • Příjemná cena (kolem 400 kč na Steamu)
  • Spousta hodin skvělé zábavy

 

Pokud tedy hledáte jednoduchou oddechovou hru, která vám nabídne bohatý obsah a příjemnou hratelnost, mohu vám toto dílko jen doporučit. Ale musím vás varovat, je to poměrně návyková záležitost.

 

2 Responses

  1. Retro grafika vypadá super :-). Já vždycky pařila jen Sims, Sims Medieval a nebo Movies. Ale už jsem dlouho na nic nešáhla. Hmm, hmmm, že bych oprášila nějakou hru?

    • Určitě doporučuji 🙂 Občas je dobré jen tak vypnout a něco si zahrát. Jinak Sims jsem kdysi hrála pořád, pak mě to nějak přestalo bavit. Občas si je z nostalgie zapnu, ale moc dlouho mi to nevydrží 🙂

Napsat komentář